Březen 2017

Zda miluji

3. března 2017 v 23:24 | Lindsey |  Moje básničky
Tahle... "věc" je poněkud složitější. Ani náhodou se nepodobá mým obvyklým básním, spíše bych řekla písni. Ano, není neobvyklé, že ve své tvorbě nevycházím z hudby, ale vždy moje dílko může fungovat samo o sobě. V tomto případě to ovšem neplatí. Když si to čtu samotné, nedává mi to příliš smysl, nic z toho necítím a ani ta slova či jejich spojení pro mne nic neznamenají a ani se mi nelíbí. Jenže... pak si pustím Est-ce que tu m'aimes? od Maître Gimse a přesně cítím, co jsem se snažila říct. Tuhle písničku jsem slyšela před několika měsíci u přítelovy mamky a již tehdy mne uhranula. Minulý pátek jsem se nudila při 3hodinové přednášce, a tak jsem prostě zapisovala verše, které mi přišly na mysl. Ano, báseň to ani zdálky nepřipomíná, spíš takovou zpověď, ale pro mne je to význam té písně. Francouzsky nerozumím a hrubý význam si pamatuji, ale to je asi tak vše. Proto pro mne bylo tak těžké napsat báseň, jelikož jsem neměla žádné záchytné body, pouze jednu myšlenku a pouze své pocity. Takže... ano. Není to vyloženě báseň, není to vyloženě dobré, ale... je to o pocitech. Zkuste si nasadit sluchátka, vypnout okolní svět a pouze poslouchat píseň a číst text. Pevně doufám, že i ve vás to vyvolá stejně tak silné emoce jako i u mě (pokud tedy neumíte francouzsky).

P. S.: Menší zajímavost: jedná se o moji úplně první báseň, která nebyla podrobena následných korekturám (jedno slovo se nepočítá). Zda to bylo na škodu, záleží už jen na vás.

Šla jsem
a potkala tě,
mám snad odejít?

Kráčím,
ty proti mně,
mám tě snad proto opustit?

Setkali jsme se,
padla jsem ti do náruče,
nedožu odejít.

Měla bych snad?

Řekl jsi, že mám odejít,
ale já zůstávám,
a tak to přetrvá.

Protože jsme to my.

---

Stojím tu osamělý
a prosím tě,
přestože jsi mě opustila,
nemohu tě přestat milovat

Zeptej se jich,
zda tě miluji,
zda tě opravdu miluji,
zda jsem schopen lásky.

Já to tak opravdu cítil,
ale ty jsi to nedokázala přijmout,
proč tě miluji?
Zkrátka tě miluji.

Poklesl jsem,
ale ty jsi mě odmítla,
bojím se,
nebudeš mne milovat.

Stále to tak však cítím,
kráčíš, odmítáš,
ale já zůstávám
a věřím.

Protože já věřím.

Dal jsem ti vše,
svou lásku,
zeptej se, zda tě miluji,
zda opravdu cítím.

----

Já opravdu miloval,
ty jsi odešla,
já čekal
a čekal.

Stále jsem tě miloval a čekal,
zeptej se, zda jsem miloval,
opravdu miloval.

Já čekal, stále čekal,
zeptej se jich,
zda opravdu miluji
a já miluji.

Ale tys odešla a nezbylo nic než prázdno.